Říjnových cyklo 40 - Beskydmountains

Jak jistě mnozí z Vás díky našeho webu ví, bavíme se s Janičkou výzvami, které nám každý měsíc láduje Garmin. Tak nějak nám to pomáhá v motivaci k pohybu a jinak tomu nebylo ani v říjnu. Vlastně zcela očekávatelně, jak jsem se bál, cyklistickou víkendovou čtyřicítku, kterou jsem letos zatím nevynechal, nachystal Garmin právě na svatební víkend. A tak jsem se pod tíhou touhy získat tento odznak, rozhodl zrušit sobotní ranní výšlap na Javorový. Myslím, že si většina hodně oddechla a upřímně potom, jak vypadalo sobotní ráno, nevěřím, že by nás tam šla víc než hrstka, kterou bych spočítal na jedné ruce. Já osobně bych u toho asi umřel. Velká čest pak patří Zdenálovi, který si to vyběhl v neděli, bez ohledu na ten mega chcanec. Běžně bych měl nutkání jít s ním, ale můj stav mě to ani v neděli nedovolil.

A byla sobotního výšlapu nakonec opravdu škoda, protože v noci z pátku na sobotu byla brzy ráno publikována nová keška pod vrcholem Ropice v 1042 metrech. Která byla relativně kousek od nás a tak by to byla krásná alternativa s krásným FTF. Bylo by to, ale všechno hodně na knop a tak jsem rád jak to bylo.

Nakonec jsem tedy tento výšlap vyměnil za páteční cyklo projížďku a mezi všechny ty krámy v autě ještě propašoval kolo. Přidal se ke mně Peťan, který dojel do Hnojníku už ve čtvrtek večer a tak byl ráno prostor vyrazit včas a na klid. Trasa byla jasná, vymyslela nám jí multi keška Javorový – Ostrý, která byla v mém seznamu plánů na rok 2023. A tak to krásně všechno zapadlo, protože letos asi poslední šance si tuto trasu ve slušném počasí projet a Janička by mě s touto trasou poslala nejspíš k šípku (a nedivím se). Nikdo nevěřil změně předpovědi v počasí, kdy ze 3°C bylo v předpovědi najednou přes 20. Už v pátek dopoledne, potom co jsme vyložili kola u Haliny, bylo jasno, že fakt bude teplo. A musím říct, že počasí vyšlo báječně a to nejen na naši vyjížďku. Párkrát nás sice pokropila přeháňka, ale byl to jen lehký jarní deštíček.

Stoupání směrem pod Javorový začíná z vesnice hodně zprudka a tak když mě Garmin varoval, že následujících 10km budeme stoupat do o 500 výškových metrů vyšších míst, bylo jasno, že to nebude zadarmo. Potom, co jsem se zahřál, to docela šlo (na mé poměry), ale i tak byla i většina první půlky trasy víceméně stoupání. Co člověk rychle sjel, zase hned vyjížděl.  Beskydy jsou prostě kouzelné, protože ty výhledy nám to dozajista vynahradily. Jednotlivá zastavení kešky nečinily problémy a tak jsme relativně bez potíží prošli celou trasou a měli rychle vypočítanou samotnou finální krabičku. Její odlov jsme pak nechali na později a ještě to lehce natáhli, abychom měli vytoužených 40 km. Lehkou zajížďku jsme pak museli udělat i Tyrou, mě už to pak stačilo a rychle jsem se přesunul vítat hosty. Moje tempo ovšem pro parťáka nebylo dostatečně zničující a tak on pokračoval do kopců ještě jednou. Byla to bomba!