Novohradské tisícovky podruhé a ne naposled

Dlouho očekávaný víkend v Jižních Čechách, který zcela původně vznikl hlavně kvůli geocachingovému mega eventu "Žižkův palcát - Trocnov", pro který jsem pro Martina Pluhaře připravoval většinu grafiky a CWGček a tak jsem rozhodně chtěl event podpořit i naší účastí. S Janou jsme se pak rozhodli, že na neděli popojedeme do Novohradských hor a projdeme si zbytek zdejších tisícovek, které jsme při loňské návštěvě nestihli. Do toho všeho pak relativně nedávno vznikla moje spolupráce s pivovarem Obora, pro který jsem začal dělat grafiku a pivní etikety. A tak byl víkend v Jižních Čechách nabouchán programem a vyrazili jsme nakonec již v pátek kolem oběda.

Čekali nás v pivovaru Obora, kam jsme mířili podruhé. Setkání to bylo opravdu přátelské a milé ve znamení budoucí spolupráce. Nechyběla pak samozřejmě degustace nových i ještě nehotových piv. Ochutnat jsme tam mohli klasický Oborský bestseler ve formě ležáku Ježibaba ve fresh hop verzi, tedy s přidanými čerstvými šiškami chmele z vlastní chmelnice. Další novinkou, kterou jsme dostali naservírovanou, byla třináctka Hujer, ovocné švestkové pivo a také druhá verze u nás oblíbeného piva Art of Hop, která mě osobně zaujala ještě více než jednička. Naprostý hřeb ochutnávky pak byly dva kyseláče. Ještě neuleželý Pastry Sour Banana Bread, pro který jsem následně dělat etiketu a taky náhodně naražený sud Philadelphia Sour Cascara & Coffee, který se po dvou letech našel zapomenutý ve skladu. Neskutečně dobré záležitosti, od kterých mě musela Janička odtrhnout, abychom po čtyřech hodinách dokázali odjet. Dobrou zprávou pak byla další várka Pastry Souru Mrkvový dort ležícího v tanku, jehož předchozí várka nás natolik zaujala, že se na další rozhodně těšíme.

Sobota pak byla ve znamení zmíněného mega eventu v Borovanech, kam jsme se v pátek večer přesunuli a spali v hotelu přímo v centru Borovan. V rámci eventu jsme si prošli nádvoří kláštera, okolí pomníku Jana Žižky a udělali si výšlap na zdejší kopeček Borovanský vrch (514 m). Bylo to příjemně strávené dopoledne, které jsme završili přesunem do Novohradských hor. Cestou jsme pak udělali pár menších zastávek v okolí obcí Dobrá Voda a Hojná Voda. Počasí bylo mlhavé a studené a tak jsem doufal, že v neděli se přece jen umoudří. A umoudřilo.

V neděli jsme totiž vstávali do krásného slunečného podzimní dne. Sluníčko svítilo, při zemi se převalovala mlha, neskutečná romantika. Před námi byly dva okruhy, každý něco přes 10 km s celkovým převýšením kolem 700 metrů. Výchozím místem se nám stala obec Pohoří na Šumavě, která ve Vás může vyvolat dojem, že jste na Šumavě. Je potřeba říct, že Novohradské hory jsou součást Šumavské oblasti, takže je to tak trochu pravda. V této obci pak nabudete dojmu, že se tady zastavil čas. Velmi malebná a klidná obec na samotném konci republiky.
Jako první okruh jsem vybral trasu přes vrcholy Lovčí hřbet v 983 m (neoficiální kopec), Myslivna (1040 m), Obrázek (1012 m) a Janský vrch (990 m) . Kromě Myslivny, kde najdete opravdu myslivnu a možnost posedět v přístřešku, se pak jedná o vrcholy uprostřed lesů, kde nic nepotkáte. Problém ovšem nastal již po první kilometru, kdy jsme začali nacházet neskutečné množství hub a tak okruh, který nám neměl zabrat víc jak 2 a půl hodiny jsme ukončili po čtyřech hodinách. Kvůli celkové únavě a bolesti hlavy jsme pak další úsek zamítli a vyrazili směrem domů. A tak nám poslední okruh a vlastně i poslední tisícovky v Novohradských horách zůstali na další výlet. Cestou jsme pak udělali ještě menší zastávku u Třeboně, ale dál už jsme naše auto, které mělo poruchu na alternátoru, netrápili. Naštěstí jsme dojeli bezpečně až domů.