Koukni, támhle je Ještěd!

Jak název napovídá – Luky v rámci naší první dovolené v Jeseníkách naplánoval výlet na Ještěd! Jestli si říkáte: "Ještěd není v Jeseníkách! To je nějaké nedorozumění!! To by měl český horal, kterým Lukáš je přece vědět!" Bez obav, on to ví. Už od třetí třídy z Vlastivědy ví, že nejvyšší horou Jeseníků je Praděd, ale... Komu by se to nepletlo! Ještěď a Jeseníky oboje začínají na „je“... Zato Praděd je dokonale matoucí... (Poučku z wikipedie, že Ještěď je nejvyšší horou Ještědsko-kozákovského hřbetu, sem dávám jenom proto, abych zamachrovala...)

Možná chtěl zmást mě a trochu si mě vyzkoušet. Přece jen jsme spolu chodili pár týdnů a poznávali jsme se, a tak chtěl asi zjistit co všechno snesu... Jenže jsem ho překvapila tím, že jsem na Pradědu v Jeseníkách už jednou byla, a tak jsem mu na tuhle kulišárnu neskočila. Ale vezměte to od začátku!

Byl červenec 2022, chodili jsme spolu sotva měsíc a prožívali mladou lásku a nádherné jižanské léto. V práci si začali myslet, že jsem začala užívat lehké drogy, protože jsem ráno přicházela do práce s úsměvem a dobrou náladou. Bylo to pro mé okolí tak matoucí, že vedoucí mé projekční skupiny měl Lukáše rád vlastně dřív, než ho vůbec osobně poznal. Důvod byl jednoduchý: přestala jsem být nasraná arogantní kráva, co lidem kazila ráno jen co se objevili ve dveřích a chovala jsem se konečně jako spokojená lidská bytost... Nádherné počasí a Lukyho potřeba pořád někde být nás motivovala vyrazit spolu na první společnou dovolenou, a to hned do hor. Našli jsme si ubytování, Luky vytvořil itinerář kešek, které musí mít, a já si do seznamu požadavků přidala volnější den v lázeňském městě a výlet k prameni Moravy. Mé požadavky byly zakomponovány, ubytování zabookováno a trasy naplánovány.

Ale čím blíž termín odjezdu byl, tím palčivěji mě tlačila otázka: a jak budeme řešit jeden společný záchod a koupelnu? A protože Lukáš byl jako mužská verze mě samotné, otevřela jsem toto téma ještě před odjezdem. Nechtěla jsem, abych ho na první dovolené od sebe odehnala stykem s krutou realitou, že i princezny jako já prdí a kakají. Bylo potřeba se na to připravil. A tak jsme se na to připravili! Mentálně! Jinak to ani nešlo. A stačilo to. Našli jsme řád a nepotřebovali jsme k tomu ani triky ze sitcomů - já si nepouštěla vodu, když jsem šla čůrat, nikdo nevystříkal půlku parfému, aby tak zamaskoval nelibé pachy, a obešli jsme se dokonce i bez přesného koupelnového rozvrhu.

A šli jsme vůbec na hory nebo jste jen zůstali na ubytku, kde jsme si předčítali žalmy z modlitební knížky, a pak si nahlas pouštěli hudbu, abychom z koupelny nezaslechli něco co nechceme? Ano šli!

Nádhernou trasu na Kralický sněžník a k prameni řeky Moravy si vzal do parády Luky a rozepsal se o tom. Nejzábavnější byla ale cesta na Praděd, kdy Luky celou cestu zkoušel mou pozornost a vždycky mi ukázal vysílač a řekl: "Koukni, tímhle je Ještěd. Tam jdeme!" Udělal to cestou tolikrát, že ztratilo smysl ho opravovat nebo upozorňovat, že Ještěd je 170 km víc severozápadně. Těžko teď říct, jestli to bylo vážně tak vtipné, nebo jsem se mu zamilovaně chichotala, protože můj mozek byl pod nadvládou fenyletylaminu. Ale bavím se tím doteď. 

Nicméně, do Jeseníků budem muset znova, protože v červenci 2022 jsem ještě nehrála Horobraní a nemám tamní kopečky odkliknuty.