Hnojnický žíznivec 2025

Druhý ročník Hnojnického žíznivce je nenávratně u konce a naší redakci tak nezbývá nic jiného, než jen zamáčknout slzu v oku a přinést Vám reportáž z této události léta. 

Ať už se na akci podíváme z jakéhokoliv úhlu, můžeme bez výčitek konstatovat, že se jednalo o opravdu povedený víkend. Děkujeme všem, kteří jste se zúčastnili nebo zúčastnit chtěli. Užili jsme si to s Vámi. 

Popišme si ale celý průběh akce od samotného počátku… Účastníci se z různých částí Moravy a Slezska začali na závodiště v Hnojníku sjíždět v pátek od 4 hodin a sud Obory se po drobných technických potížích podařilo narazit již kolem čtvrt na pět. Dá se tedy říct, že první pivo bylo dopito ještě před půl pátou… Nicméně, než se mohli hlavní pivopiči Lukáš, Tom a pan domácí Honza pustit z plna hrdla do pití (příjezd Jary, jakožto druhého největšího favorita na vítězství, byl avizován o něco později), čekal je ještě jeden nelehký úkol. Než jim Summer Hazy Ale a Svratecká 11 zatemní smysly, bylo potřeba přestěhovat a složit postele. Tato spíše mentální, než fyzická rozcvička, netrvala dlouho a mezitím co se Jana s Marky a paní domácí Zdeňkou staraly, aby bylo připraveno vše potřebné na gril, pánové dokončili svůj úkol v takřka rekordním čase. Pak už se jen čekalo na dojezd divošky ze Sušova Verči a reprezentantů z Rybníků u Moravského Krumlova Janči a Jary. Musíme bohužel konstatovat, že manželé Lucka a Martin z nedalekých Soběšovic se kvůli náhlé nemoci syna nemohli žádné části víkendového programu zúčastnit. Období čekání na dojezd ostatních účastníků se oba brněnské páry rozhodly zkrátit koupáním v bazénu, protože konec srpna byl nečekaně ve znamená tropických třicítek. Netrvalo to však dlouho a skupina se rozšířila o Verču, která dorazila na svém jednostopém oři, přičemž pozorní pozorovatelé zaznamenali, že její oř má vyfouklou vidlici. Pro potvrzení diagnózy však bylo potřeba počkat až na Jaru, jakožto odborníka na slovo kolo vzatého. Pobyt Lukáše v bazénu mimo dosah výčepu poskytl lokálním závodníkům (rozumějte Zdeňce, Honzovi a Verči) výhodu k vytvoření náskoku, které se všichni tři poctivě chopili a využili každou minutu, kterou Lukáš strávil žízní. Zapadající slunce však po několika desítkách minut vyhnalo všechny Brňáky z vody zpět na hlavní závodiště u grilu. Tou dobou začalo skupinou probublávat podezření, že Jara s Janou uvízli v dopravní zácpě na dálnici, protože jejich čtyřkolový oř se stále neobjevil na Novákovic příjezdové cestě, přestože by už podle udaného data výjezdu z Rybníků měli být dávno na katastru Hnojníka. 

S postupujícím večerem se ukazovalo, že Lukášovým největším pivním protivníkem nebude Tomáš ani Honza nýbrž Verča, která se s 11 velkými kousky stala vítězkou páteční etapy závodu. Její tempo nedohnal ani žíznivý Jara, který s 10 velkými Oborami obsadil v pátek průběžné třetí místo. Na druhé místo se propil Lukáš s výkonem 9 velkých a 4 malé, což na průběžné první místo nestačilo jen těsně. Sdílené čtvrté místo pak patří panu a paní domácím s v přepočtu 13 malými pivy na osobu. Avšak je nutné poznamenat, že Honzu bylo velice těžké uhlídat v tom, zda si poctivě připisuje všechna piva nebo pije šnyty Svratecké 11 i mimo záznam a dohled hlavní rozhodčí Janky. ‘Tento Honzův nešvar se nepodařilo ohlídat po celou dobu závodu, a tak v konečných výsledcích turnaje vzniká poměrně silná nejistota správnosti výsledků u tohoto závodníka.) Průběžné šesté místo patřilo Tomášovi a jeho 8 malým vypitým kouskům a na poslední příčku se propila Marky se 4 malými. Janča (ta Jarova) se pak stala sama sobě největší konkurentkou a se 4 dvoudeckami si nastavila laťku poměrně vysoko. K uvedeným výkonům je ještě potřeba přiznat hendikep Lukášovi a Honzovi, kteří k výše zmíněnému počtu piv ztrestali taky půllitr Fernetu. Jak bylo ale zmíněno v dřívějších článcích, tvrdý alkohol se do celkového bodování nepřipisuje.

Dobrá nálada na závodišti byla znát neboť pivo teklo proudem až do 2 do rána. Pozdní večerka se projevila ráno u snídaně, kdy se největšími ranními ptáčaty projevili manželé Neradovi, kteří si už kolem 7 ráno dopřávali kávičku na prosluněné terase. Ostatní závodníci se do kuchyně začali slézat jako švábi až kolem 8, slunci se spíše vyhýbali a velice opatrně plnili svá bříška snídaní a kávou před naplánovaným výšlapem na Kozubovou. Navzdory všem ambicím a očekávání se Lukášovi nepodařilo přesvědčit Honzu ani Zdeňku, aby se i oni přidali na naplánovanou túru. Nebyl ovšem prostor snažit se manžele Novákovy přesvědčovat dál, neboť na startu v Košařiskách na Hnojnickou výpravu už čekala podpůrná skupina tvořena švagrem z druhého kolena Jany a Lukáše Michalem s dětmi Adélkou a Vojtou, kteří tak byli nejmladšími účastníky výpravy.

Turistický výšlap, který je nedílnou součástí Hnojnického žíznivce už od nultého ročníku, (protože nejlépe se střízliví právě na horách), byl letos svou náročností uzpůsoben tak, aby byl schůdný i pro těhotné ženy a dětí školního i předškolního věku, což v konečném důsledku potěšilo všechny. Přestože se jednalo o poměrně pozvolné stoupání (cca 470 m výškových na 6,8 km trasy) první metry a kilometry dávaly zabrat i tak zkušenému horalovi, jakým Lukáš bezpochyby je. Všichni se ale nahoru nakonec dostali bez větších potíží. Výstup doprovázel i odlov kešek, kterého se kromě Lukáše a Toma aktivně zúčastnili i Áďa s Vojtou. Adélka na samotném vrcholu pak prokázala své pohybové dovednosti a bez mrknutí oka vyšplhala po kamenné zdi rozhledny pro keš schovanou v puklině zdi ve výšce cca 3 m nad zemí. Celá výprava se na horské chatě Kozubová občerstvila dle svých predispozic a možností - někdo potřeboval doplnit spálené cukry, někomu chyběli pivní minerály a vitamíny. Pánové tak poctivě poslali do hrdla dva kousky z minipivovaru Koníček, a protože čas neúprosně valil, nezahálelo se a celá skupina vyrazila dolů zpět k autu. Tentokrát po žluté a pak po neznačené stezce zpět k parkovišti. 

Konečné ahoj si Michalova nezletilá osádka s ostatními řekla ve Vendryni u zmrzliny odkud se Neřádi, Čechovi i Ondráčkovi vydali po přímé trase do Hnojníka, aby pokračovali v závodu. Před návratem za pivní výčep si pánové udělali ještě zastávku na Žermanické přehradě, aby odlovili keš umístěnou na okraji zátopy přehrady. Jejich nepřítomnosti využily dámy, aby po namáhavém výšlapu malinko zregenerovaly krátkým šlofíkem. Zpátky k pípám pak všichni usedli už osprchovaní, voňaví a odpočatí a druhá etapa víkendového závodu mohla začít. 

Jelikož předchozí večer se pípa s Oborou prakticky neuzavřela, došlo poměrně brzy k nevyhnutelnému - a sice syknutí sudu, který byl právě pro výhružku menší účasti nakonec ze dvou kusů právě jen jeden. Všichni závodníci tak museli přesedlat na Svrateckou 11 z pivovaru Moravia… Ale ani ta nedělala radost dlouho a taky brzy sykla. Pro tento případ byl ale ještě připraven záložní sud Polotmavého ležáku 11 z nedalekého Těšínského pivovaru Baraba. I když je obecně přechod ze svrchňáků na ležáky považován za náročnější než v opačném směru, hlavní tahouni Lukáš a Jara, kteří se dávno utrhli z peletonu závodníků, vypadali, že je změna pivního stylu nijak nevyvedla z míry ani tempa. Přesto ale nemůžeme říct, že by se sobotní individuální výkony mohly rovnat s těmi pátečními.  

Absolutním vítězem sobotní etapy byl Jara s 8 velkými kousky, na druhé místo se propil Lukáš se 6 velkými, třetí příčka patří Honzovi s 5 malými, sdílené čtvrté místo se 3 malými pivy obsadili Tom a Zdeňka a v těsném závěsu za nimi je Marky se 2 a půl malými. Janča ve své kategorii vinné královny nedokázala překonat laťku s předchozího večera a na konto si připsala jen další 2 dvoudeci. K výše zmíněným výkonům je potřeba dodat, že i v sobotu se Lukáš s Honzou rozhodli ztížit si závodní trať panáky Ferneta. A je proto jen spekulací, zda by vynechání tohoto bylinkového likéru nějak výrazně zamíchalo dílčími i celkovými výsledky. 

Po sečtení všech vypitých piv je konečným vítězem Jara s 18 velkými pivy, který tak vyfoukl vítězství loňskému šampiónovi Lukášovi, který obsadil druhou příčku s 15 velkými a 4 malými pivy. Dle oficiálně zaznamenaných výkonů se na třetí příčku propila Verča s 11 velkými kousky, které zvládla jen za jeden večer. Hned za ní je s oficiálně přiznanými 3 velkými a 13 malými pivy Honza a pátou příčku obsadila Zdeňka s 16 malými pivy. Za ní se pak na nebodových pozicích udrželi Tom a Marky Neradovi s 11 a 6 malými pivy.

Vítězkou své kategorie je pak Janča, která v pití vína neměla letos konkurenci a stala se tak vinnou královnou Hnojnického žíznivce 2025. 

Všem zúčastněným gratulujeme a ještě jednou děkujeme za účast a příjemnou atmosféru, kterou svou přítomností vytvořili. Moc jsme si to s Vámi užili a budeme se těšit zase někdy naviděnou a na zdraví.